Nevývoz plastových odpadů mimo EU
Spolek Zvonečník se obrací na všechny české europoslance s výzvou proti vývozu plastových odpadů mimo EU. Výzva sleduje schopnost odezvy k ekologickému tématu. Zdůrazňuje význam třídění kvalitních plastů, ale také význam debaty v EU, do jaké míry ostatní plasty využívat surovinově či alespoň energeticky místo někdy až slepého směřování do komunistických a rozvojových zemí. Výzva má následující podobu:
Vážený pane europoslanče,
obracíme se na Vás s výzvou k řešení problému vývozu běžných odpadů mimo EU s důrazem na plasty. Není to pravidlem, ale stává se, že plastové odpady míří i přímo z ČR do komunistických a rozvojových zemí na využití/recyklaci. Protože nejde o odpady nebezpečné, nevztahuje se na ně Basilejská úmluva. V rozvojových zemích platí jiné ekologické standardy pro zpracování odpadů a s jejich omezenou funkčností systémů kontroly se část odpadů navíc ve skutečnosti může zpracovávat jinak, než je uvedeno oficiálně. Směřování vytříděného odpadu do těchto zemí s potvrzením o recyklaci není řešení. Takové odpady se mohou cestou zatoulat do moří, objevit navezené ve starých továrnách či být páleny v nevhodných spalovnách přes poněkud odlišné oficiální způsoby jejich likvidace.
Naši kolegové z ekologických kruhů se někdy utěšují, že například lodě do Číny se vracejí jen naložené odpady při zpáteční cestě místo se zbožím, nebo že se odpad jen vrací na recyklaci do místa převažující výroby. Vedle vracejících se obchodních lodí do Číny ale také přichází v úvahu přeložení odpadů z vnitrozemské dopravy na lodě pro přepravu přetříděných odpadů s chybějící poptávkou (pro ilustraci viz Dohnal 2018). Paradoxně přes to všechno s radikálním brojením proti plastům a za recyklaci zrovna z recyklace plastů se stala mantra, jak se naopak díky ní nemusejí plasty kupit v oceánech!
Česko dosáhlo dle dostupných statistik velmi vysoké míry třídění plastových obalů i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU. Nechceme horovat za stavby nových spaloven, ale stavby některých regionálních spaloven s kapacitou do 100 tisíc tun odpadů/rok pokládáme za opodstatněné a kapacita českých spaloven není dostatečná ani při dosažení ambiciozních ekoplánů pro recyklaci. Žádáme Vás zejména o iniciativu k přísnější evropské legislativě proti vývozům běžného odpadu do rozvojového světa s tím, že EU je vyspělou částí světa, s globálním myšlením a lokálním jednáním si se svými běžnými odpady musí umět poradit sama.
Z hlediska platné legislativy a mezinárodních dohod je klíčové evropské nařízení 1013/2006 o přepravě odpadů a Basilejská úmluva.
Evropské nařízení ve článku 36 "Zákaz vývozu" odstavec 1g uvádí "Vývoz ze Společenství těchto odpadů určených k využití v zemích, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, se zakazuje: odpady, u nichž se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s nimi nebude v dotyčné zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49." Basilejská úmluva se týká nebezpečných odpadů. Plastový odpad "na recyklaci/k využití" končící v mořích a starých továrnách komunistických a rozvojových zemí je ale odpadem běžným a nikoli nebezpečným.
O stanovisko k naší vizi evropského zákazu vývozu plastových odpadů mimo EU jsme k odbornému pohledu z úrovně ČR požádali také úředníky MŽP, kteří se odkazují na Basilejskou úmluvu. Vycházení z její současné podoby by ale bylo poněkud mimo vzhledem ke skutečnosti, že se nedotýkáme odpadů řazených mezi nebezpečné. Basilejskou úmluvu by leda bylo možné rozšířit i na běžné odpady. Pokud jde o evropský zákaz námi vyžadovaný, v evropském právu pro něj lze v současnosti hledat oporu v podobě výše uvedeného nařízení a odstavce 36:1g. Problém je ovšem ten, že ČR a EU by musely začít důvodně pohlížet na vývoz plastového odpadu např. do Číny, že s nimi nebude v dotyčné zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Kde je tedy "zakopaný pes"? Přestože investigativní novináři přinášejí důkazy, jak se s odpady např. v Číně (Indii, Indonésii, Vietnamu atd.) nakládá, těžko lze na základě toho zakázat veškeré vývozy plastových odpadů do Číny. Dokazovat předpoklady jiného skončení odpadů z konkrétní lodi je skoro nemožné (podle oficiální dokumentace stejně musí být všechno v pořádku). Je tu reálný problém vzdor současné evropské legislativě. Ta by podle nás neměla zakazovat vývoz jen nebezpečných odpadů do třetích zemí, ale může se týkat také běžných odpadů či jmenovitě plastových odpadů bez ohledu, že nejsou nebezpečné, směřují k využití a v případech odůvodněného podezření může být jejich vývoz také zakázán.
Žádáme Vás o vyjádření podpory řešení problému vývozu plastového odpadu z EU. Kvalitní plasty jako např. z PET lahví nepochybně zasluhují třídění prostřednictvím žlutých kontejnerů a do jaké míry ostatní plasty využívat surovinově či alespoň energeticky nechme pro debatu v EU a nikoli na slepém směřování do komunistických a rozvojových zemí.
Odkazy: Dohnal R. (19.12.2018); Na světě je 111 milionů tun přetříděných plastových odpadů, které nikdo nechce; URL: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-svete-je-111-milionu-tun-pretridenych-plastovych-odpadu-ktere-nikdo-nechce
