Půda nám mizí před očima
Praha 28. února 2014, tisková zpráva Zvonečník, o.s.
Každý den v ČR kvůli zástavbě mizí 13 hektarů polí. Navíc zhruba polovina zemědělské půdy je ohrožena vodní erozí a desetina větrnou erozí. Za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze výrazně zrychlila. Řada půd je také kontaminovaných se starou ekologickou zátěží. Situace je vážná a rozhodně nevypovídá o pozitivním vývoji.
ČSSD se ve svém programu jasně hlásí k ochraně krajiny a odpovědnému hospodaření s půdou. Její programové teze nakonec přímo nacházíme i v koaličním programu: "Posílíme zákonnou ochranu zemědělské půdy tak, aby vynětí půdy nejlepších bonit k jiným účelům bylo velmi obtížné, s výjimkou strategických zájmů státu. Podpoříme změny v hospodaření na půdě a zaměříme se na zachování její kvality. Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd."
Praxe politiky ČSSD se ale formou rozhodování různých orgánů bohužel mnohdy liší od jejích programových tezí. To ale není problémem vnitřní obrody, ale jak k půdě přistupují zejména konkrétní členové vlády, senátoři, poslanci či starostové. Obvykle když přijde nějaký investor, pod hrozbou nezískání nových pracovních příležitostí a zbytečných komplikací totiž dochází k zahození programu k půdě. Velké investice tak směřují na nezastavěné plochy, a to i když se nedaleko nachází například nevyužitý starý průmyslový areál. V naší zemi tak straší řada starých rujn a zřejmý je i nezájem formou pobídek směřovat investice do areálů, které mají mnohdy i přímo připojení k železnici a jejichž demolice a sanace může vytvořit další pracovní místa.
Problémem je i kamionová doprava s velkými logistickými centry. Tranzit poškozuje české silnice, dovoz z rozvojových zemí s levnou pracovní silou a bezohlednou výrobou zase kříží zájmy českého průmyslu, o dovozu potravin nemluvě. Česká ekonomika nutně vyžaduje modernizaci, konkurenceschopnost s kvalitou a inovacemi (včetně těch ekologických!), musí také nabízet stabilitu pro české zemědělce a hledat možnosti pro rozvoj lokálních ekonomik. S tím sice asi pozbydou smysl mnohá logistická centra a posilování silniční sítě, ale asi jen málokomu to bude vadit.
Do jisté míry by se mělo změnit ale také samo zemědělství. S trochou statistiky vidíme, že zatímco v roce 1993 byla celková osevní plocha 3,179 milionu hektarů, v roce 2013 to bylo již jen 2,477 milionu hektarů. Přesto v témže období vzrostla osevní plocha řepky ze 167 tisíc hektarů na 419 tisíc hektarů a u kukuřice na zrno z 33 tisíc hektarů na 112 tisíc hektarů. Redukce živočišné výroby omezila hnojení hnojem a také přinesla méně pěstovaných pícnin zúrodňujících půdu, konkrétně u víceletých pícnin v daném období jde o pokles ze 499 tisíc hektarů na 171 tisíc hektarů.
Poměrně nepochopitelný je ale pak i "megatend vegetariánství", který často nahrazuje živočišné bílkoviny dovozovou sojou, a o který se pokoušejí evropští zelení. Naprostá většina domácího bioodpadu také dosud končí ve směsném odpadu a nijak se neuzavírá živinový cyklus. Jen minimální je návrat polních cest, mezí a remízků, nebo obnova staročeských rybníků, ačkoli pro ně lze využít evropské dotace.
Vladimír Špidla k problematice dodává: "Důležitý cíl vidím v ochraně půdy, protože půda je klíčový zprostředkovatel mezi abiotickým a biotickým prostředím. Má-li existovat zemědělství a má-li vůbec existovat biologická krajina, tak musí existovat dostatek kvalitní půdy." Václav Kroutil (radní pro ŽP a zemědělství Pardubického kraje) také uvádí: "Naší povinností je zachránit kvalitní půdu pro budoucí generace. Musíme si uvědomit, že půda je obnovitelná jen za předpokladu, když ji nepřestaneme obnovovat. Neměli bychom také zapomínat na fakt, že zdravá půda podstatně snižuje riziko povodní."
Jakou hodnotu a význam pro nás má půda? Dá se půda účinně chránit? K těmto otázkám pořádá ekologická platforma Zvonečník a Masarykova demokratická akademie debatu s renomovanými odborníky a Vladimírem Špidlou 5. března od 16:30 v Lidovém domě.
