Výdechy tunelů vnitřního okruhu Prahy
tisková zpráva 12. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.
Na základě návštěvní akce 16. října 2019 střešovického výdechu tunelu Blanka a zahrádkové osady na Ořechovce se Zvonečník zabýval nejen ozeleněním jednoho komínového výdechu, ale také řešením znečištění ovzduší v okolí výdechů dlouhých městských automobilových tunelů jako takových a zdůrazňuje význam zavedení expresních linek MHD mezi celými městskými částmi.
Zpráva z akce ve Střešovicích je dostupná na www.zahradni.net. Tunelový výdech slibovali místní politici do konce volebního roku 2018 ozeleněný rostlinami, žádný viditelný posun tu není ani v roce 2019. Účastníci říjnové akce podpořili ozelenění pomocí lián (jak nastiňoval vítězný projekt soutěže na řešení podoby výdechu), ale bez kontroverzní vyhlídky či lezecké stěny odmítaných místními občany. Se spornými prvky již v roce 2017 vedení Magistrátu naštěstí nepočítalo a současné s radním Petrem Hlubučkem i díky zájmu naší akce řeší postoupení s liánami. Ozelenění střešovického výdechu opozdil spíše přístup samosprávy Prahy 6 a sporné podnikatelské zájmy. Problémy má také výdech na Letné (Praha 7), kterým se znečištěný vzduch z Blanky nedostává výše nad horizont a s řešením hlavně umělecké výzdoby.
Přes původní plány a prohlášení stavitelů emise z tunelu Blanka neprocházejí přes elektrostatické a denitrifikační filtry. I když je díky tunelu doprava v Praze na řadě míst plynulejší, monitorování kvality ovzduší a imisí z automobilové dopravy ukazují problematický stav, viz odkaz. Plánováno je další velké prodloužení tunelového komplexu vnitřního městského okruhu a Zvonečník požádal o vyjádření vedoucího oddělení Městského okruhu na pražském Magistrátu Ondřeje Krutského. Ten poukazuje, že komplex Blanka "se na celkové tvorbě PM10 z dopravy v Praze podílí cca 0,4 promile, bylo stavebníkem na základě výše uvedeného rozhodnuto, že tyto filtry nebudou realizovány." a dále že "na základě provedených imisních měření v oblasti výdechů bylo prokázáno, že v předmětných lokalitách jsou při provozu stavby plněny příslušné imisní limity".
Zvonečník se dále obrátil na experta na emise z dopravy doc. Michala Vojtíška z ČVUT. Nejefektivnější vidí řešení emisí přímo u automobilů, kde ve výfucích dosahují znečišťující látky nejvyšší koncentrace a vyšší teplota spalin také umožňuje vyšší účinnost katalytických materiálů. Čištění již zředěného vzduchu z tunelu funguje s jinou účinností, vyžaduje energetické vstupy a je nákladné jak investičně, tak provozně. Vysoké ekonomické náklady také byly hlavním důvodem, proč se od využití filtrů ve výdeších tunelu Blanka upustilo a nepočítá se s nimi ani u nových tunelových komplexů. Dopady znečištění ovzduší v Praze představují, mimo jiné, přes tisíc předčasných úmrtí ročně.
S ohledem na zkušenosti s realizovanými výdechy tunelu Blanka je zřejmé, že jejich ozelenění pomocí lián naráží na nejmenší odpor veřejnosti a tyto výdechy by měly mít dostatečnou výšku, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí žijících v jejich bezprostředním okolí. Pokud se miliony použijí na řešení problémů s nejkouřivějšími automobily a snížení hustoty automobilů nasazením tunelbusů a dalších expresních linek mezi celými městskými částmi, dosáhnout lze největšího efektu pro snížení znečištění ovzduší v Praze.